C R E E P Y S T O R I E S

,,Křak, křak, křak, křak..'' ozývala se Erikova chůze když chodil po zmrzlé skalnaté zemině.Stále se nemohl vzpamatovat co se vlastně stalo.Jak tak šel, cesta vždy zabočovala do stran, chvílemi byla rovinka a jindy zas cesta z kopce a do kopce.Erik si při chůzi lámal hlavu s myšlenkami-

,,Takže,.. Maggie se propadla do nějaké propadliny.Já běžel do lesa pro dlouhou větev abych jí pomohl ven.Dostal jsem se ale do ledové vody kde na mě zaútočilo n..něco.. něco zvláštního... něco nemrtvého.A když jsem se vrátil, zabil jsem další stvůru která byla podobná té první a Maggie zmizela.'' říkal se v duchu Erik pro sebe.Zároveň nechápal, jak to že je na jeho cestě světlo.Šel dlouhou cestou v ledovcovém tunelu, kde ale nebyla tma.Stále viděl na cestu.

,,mrrrrg...'' Ozval se Erikův žaludek.Dostal velký hlad a žízeň.Na chvíli se posadil na zem aby si odpočinul.Sklopil hlavu do klína mezi kolena, a zavřel oči.Odpočíval a uklidňoval se.Byl psychicky vyčerpán.

Erik slyšel hlas... 

Křik...

Mužský křik....

Křik ale nebyl jediný.Slyšel i hrubé mlácení do ledu.

Tyto zvuky začaly nabírat na intenzitě a začali se přibližovat.

JAKO BY PŘÍMO BĚŽELI K ERIKOVI!

Zvuky najednou zazněli přímo naproti Erika.

Erik se probudil, zaječel a upadl na zem.Zhluboka dýchal a měl oči otevřené dokořán.

,,Byl to jen sen''.Ulevil si.Ale... v tom mu něco došlo..

Jestliže spal... jak dlouho?Kolik ztratil času?Co když je jeho sestra po smrti?

 ,,Po smrti.Po smrti!PO SMRTI!'' Opakoval dokola Erik.Dal se znovu na cestu.Tentokrát šel rychlou chůzí.Doufal že usnul jen na okamžik.

V ledovém tunelu bylo ticho.Jediné co Erik slyšel byl jeho dech a jeho ošklivé myšlenky v hlavě.Napadaly ho různé scénáře co se asi stalo s Maggie.

Šel už asi 40 minut (spánek nezapočítán).Začal se dívat za sebe jestli za ním někdo není. Tunel byl docela stísněný.Bylo v něm nekonečné světlo a cesta se zdála také nekonečná, stejně jako to mrtvé ticho.

50 minut.

60 minut.

70 minut.

Erik stále šel v ledovém tunelu.Měl větší a větší hlad a také už žízeň.

Byl znovu vyčerpaný.Prostor kolem něj byl téměř stejný.V jeho hlavě mu zněly hlasité výkřiky jako ve snu který měl.V hlavě slyšel znovu mlácení do ledu.
 

Začal bláznit.

Nakonec ho napadlo, že si vymlátí..

kousek ledu ze stěny.Zastavil se a začala bušit do ledu.Led byl samozřejmě velmi pevný.Erik to zkusil pravou nohou.Kopal a kopal, až se oběvily první praskliny.

Pak mlátil rukou.Silněji a silněji.Led dělal hlasité křupavé zvuky.

,,Křekk..'' Ozvalo se a vypadla hromádka ledu.

Erik se pousmál.Nabral Led do úst a začal jíst.Led mu křupal v ústech.

,,K...Kkk..k'' ozvala se znovu stěna.

Erik přestal žvýkat a podíval se na stěnu.Všiml si že stěna praská.Z toho neměl moc dobrý pocit.

,,KK.K KKKŘŘŘKŘKŘKŘ!'' ozvalo se hlasité křupnutí a stěna se sesypala na Erika.

Kus stěny se rozdrtil a společně s Erikovým tělem probořil kus stěny protější stěnu.Erik cítil jak padá.Za stěnou byla zřejmě další propadlina.Erik se ve vzduchu otočil a narazil na zem.Jeho tělo zasypal sníh a led který se o zem roztříštil.

,,Hmmheh!'' Ozval se Erik.Snažil se vyprostit z laviny ledu která ho zasypala.Vyprostil levou ruku!Potom druhou, a pak hlavu.Velmi rychle dýchal a rukama si poté vykopal celé tělo.Lehl si na břicho a tvář položil na hromadu ledu.

Všiml si něčeho neuvěřitelného.Celý otlučený vstal.

Málem upadl když viděl něco neuvěřitelného.

Viděl obrovskou ledovou halu ve tvaru koule.Vypadalo to jako by byl uvnitř prázdné ledové koule.Stál přímo uprostřed v kouli.Slezl dolů z bílé hromady roztříštěného ledu.Stál na kamenném tlustém kruhu.Bylo to zvláštní.Uprostřed obrovské kopule stál na kamenné desce.Prohlížel si prostor kolem dokola, až se otočil.Jakmile se otočil, viděl schody.

Schody které se točily dolů pod velikou kamennou desku na které Erik stál.Velmi rozrušený Erik se vydal na cestu po chodech.Schody se točily stále dokola a nemohl se držet žádného zábradlí.Z té výšky se mu zatočila hlava a upadl na schody.Zavřel oči,.. uklidnil své prudké dýchání.Slyšel jak mu tlukot srdce zpomaloval, až tluklo normálně.Zvedl se a šel dolů po chodech.

šel stále dolů a občas se zastavil aby se mu netočila hlava.Pád z takové obrovské výšky by totiž znamenal jistou smrt.

Cesta po chodech dolů byla velice dlouhá.

Trvala 5  minut.

,,Klap,....   klap....   klap....   '' Erik konečně došel na poslední schod.

Stoupl si na pevnou zasněženou zem.Znovu si prohlížel prostor, který se mu nyní zdál gigantický.Potom se díval kolem sebe.Otáčel hlavu.

,,STOPY!'' Zvolal Erik protože si všiml stop které vedli do jakéhosi dalšího vchodu.

Měl radost že našel stopy které ho jistě zavedou za Maggie,...ale..

Měl strach protože stopy nebyly lidské.A rozhodně to nevypadalo, že by ona bytost měla jen dvě nohy...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

poznámka: 3. část bude závěrečný díl série The Red Cletus: Zrození

a zároveň přidám mnou složený soundtrack.